Židovský hřbitov byl zřízen zřejmě v 16. století pro potřeby telčské židovské obce. V této době nebylo dovoleno pohřbívat na území telčského panství a proto byl hřbitov zřízen na sousedním panství Dačickém. První čitelný náhrobní kámen pochází z roku 1655, pohřbívalo se zde do roku 1879, kdy byl v Telči na Oslednicích založen nový hřbitov. Nachází se zde ojedinělé barokní a klasicistní náhrobky. Hřbitov byl vážně poničen nacisty. Ve Velkém Pěčíně židovská komunita nebyla a hřbitov patřil komunitě telčské od počátku 17. století.
V tomto kraji působil na začátku 20. století akademický malíř František Mořic Nágl. Zdejší krajina pro něho byla nejenom místem odpočinku, ale také zdrojem inspirace pro jeho výtvarnou tvorbu. Nedaleko potoka Myslůvky stával malířův rodný statek, kde rod Náglů žil po celé generace. Bývali to nositelé kulturních a společenských tradic pro celou Kostelní Myslovou. Za druhé světové války byl odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi. Zde v plynové komoře zakočnil svůj život. Stejný osud postihl také jeho manželku Vlastu, dceru Věru a syna Milana.