Na prodej

Židovský hřbitov u Jindřichova Hradce

Rozcestník na vzdálenější místa

 

V něm. pramenech Neuhaus. Okresní město v Čechách, 110 km JJV od Prahy. Na město byl Jindřichův Hradec povýšen před r. 1255. Městská památková rezervace. Povolení usadit v Jindřichově Hradci 8 židovských rodin pochází z r. 1294, není však známo, jestli bylo realizováno. Dokladem o židovském osídlení je až zpráva o pogromu r. 1337 nebo 1338. Ve 2. polovině 14. stol. tu žily 4 rodiny, r. 1682 už 6 rodin (snad od konce 16. stol. existovala malá modlitebna), r. 1779 žilo ve městě 9 rodin (67 osob), r. 1849 to bylo 12 rodin (75 osob, tj. asi 1 % obyvatel), r. 1880 snad maximum 301 osob židovského vyznání (3 %), r. 1930 ještě 234 osob (2 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena. Ve 2. pol. 19. stol. v Jindřichově Hradci krátce vycházel čtrnáctideník Israelitische Gemeindezeitung. R. 1884 zdejší rabín Leopold Thorsch vydal český překlad učebnice židovského náboženství Or tora vener micva od L. Breuera. Od r. 1915 tu byl rabínem Michal Rachmuth, autor česky psaných učebnic židovských dějin a literatury. Profesor zdejšího gymnázia Franz Josef Beranek (1902 Břeclav - 1967 Giessen, Německo) je autorem jediné vědecké studie o nářečích jidiš na čs. území (z r. 1935). - V Jindřichově Hradci se narodili operní dirigent Kurt Adler (1907-1977 USA), operní pěvec-basista Národního divadla Karel Berman (1919-1995 Praha) a malíř Robert Piesen (1921-1977 Ejn Hod, Izrael). Ghetto Židovské domy byly nejpozději od 16. stol. soustředěné ve zvláštní uličce. Snad šlo už tehdy o Kostelní ul. (150 m S od hlavního náměstí), při jejíž Z straně je od 1. poloviny 18. stol. doložen blok 4 židovských obytných domů. Po požáru z r. 1801 byly domy přestavěny do dnešní podoby. V obecním domě čp. 188 býval rabinát, škola a zimní modlitebna. Synagoga Stará synagoga stála v Kostelní ul., mezi židovskými domy. Postavena nebo přestavěna ze starší budovy r. 1770, po požáru obnovena r. 1803.) Větší nová synagoga postavena r. 1867 v novogotickém slohu na místě staré synagogy. Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1952 využitá jako sbor Církve čs. husitské (původní zařízení se nedochovalo). Hřbitov Hřbitov na J okraji města, 1 500 m JJZ od synagogy, 1 000 m JJZ od zámku, na svahu nad V břehem řeky Nežárky. Údajně založen r. 1400, zvětšen v 16., 18. a 19. stol. Na hřbitově je zhruba 200 náhrobků. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1714, pohřby i po 2. svět. válce. V roce 1773 byl hřbitov uzavřen kamennou zdí. Součástí hřbitova je také hřbitovní domek zřejmě z počátku 19. století a moderní funkcionalistická obřadní síň s původním zařízením a připojenou vozovnou a márnicí z roku 1937. Hřbitov je průběžně čištěn a udržován. Od roku 2000 zde probíhá rekonstrukce. Hřbitov s cennými náhrobky barokního typu. Zdroj: Fiedler, Jiří - Židovské památky v Čechách a na Moravě (Sefer, Praha 1992)

 
 

Předpověď počasí v srdci České Kanady

Předpověď počasí