Ves 8 kilometrů jihovýchodně od Nové Bystřice na jižní straně 703 metrů vysokého vrchu Gaisberges (dnes Starohuťský vrch), hejtmanství Jindřichův Hradec, okres, fara a pošta Nová Bystřice. V roce 1890 zde žilo v 41 domech, 249 německých obyvatel, v roce 1915 219 německých obyvatel, v roce 1921 ve 38 domech 194 obyvatel, z toho 183 německých, v roce 1938 153 německých obyvatel ve 40 domech. Katastrální výměra obce činila 705 hektarů. Od roku 1913 byl starostou Anton Macho. V obci bývala 1třídní škola (v roce 1915 zde byli učitelé Barbara a Johann Fiala), tkalcovna lnu a koňských žíní, sklárna, škola a hájovna (v roce 1915 zde žil hajný Emanuel Schindler), hostinským byl Lorenz Neuwirth, kupec Karl Pfeiffer. V okolních lesích pracovali uhlíři a smolaři. První zmínka o obci je z roku 1381. Ke Starým Hutím přináležely samoty – skupiny domků - Mähringhäuser a Hammerhäuser. Na místě bývalé obce se dnes rozprostírá hustý les a pouze zbytky základů domů a dvoje boží muka upomínají na dobu, kdy zde byla vesnice. Počátkem 50. let 20. století bylo rozhodnuto o vystěhování českých obyvatel, kteří obec dosídlili po odsunutých Němcích, jejím zboření a zalesnění. Zalesnění prováděl hajný Theodor Kubák.
Jednalo se o malou osadu tvořenou několika chalupami. Na místě, kde osada Lužánky stávala jsou v lese zbytky základů domů a na stromě svatý obrázek. Kolem vede lesní cesta do Filipova a k Filipovské hájovně.
Samota Arnolzhof (Arnoleč, Arnolec) bývala poplužním dvorem. Na místě, kde dvůr stával, je zbytek sklepa a kamenných základů