Kam dojete ze Starého Města pod Landštejnem na výlet ( do 30km ):
Solné lázně Gmünd
Solné lázně Sole Felsen Bad, Gmünd
Svět koupání zahrnuje 7 bazénů:
- Skalní solný bazén (1,5% soli), 32 - 34 °C
- Relaxační solná laguna (krytá & venkovní) (5% soli), 32 - 34 °C
- Žulová vana (5% soli), 32 - 34 °C
Solné bazény jsou vybaveny různou koncentrací soli, vodními masážními lehátky, kamenem s pramenem, protiproudovým kanálem, zemními vířivkami a masážními tryskami.
- Sportovní bazén (sladkovodní), 26 - 28 °C
- Dětský krytý bazén (sladkovodní), 28 - 30 °C
- Dětský venkovní bazén (sladkovodní), 28 - 30 °C
- 1 tobogán: 65 m
Bezplatný sportovní program ve skalním solném bazénu v
- 10:30 hod vodní gymnastika,
- 11:30 hod Fitness pro záda,
- 14:30 hod Aqua Fun a
- 18:30 hod Aqua Fit
Podrobné informace
Adresa: Albrechtser str. 12, Gmünd, GPS: 48.7615952777, 14.9936297221e-mail: info@sole-felsen-bad.at
www.sole-felsen-bad.at
Raabs an der Thaya
Raabs an der Thaya (někdy označované česky jako Rakous či Rakús) je malé městečko na severu Dolních Rakous v okrese Waidhofen an der Thaya. Obec se nachází pouhých 7,5 kilometru od českých hranic. Trvale zde žije 2.778 obyvatel (k 1.1. 2011) a nadmořská výška obce je 410 metrů.
Na to že je Raabs an der Thaya poměrně malé městečko, tak má zajímavou a bohatou historii. Pochází odtud například první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata z Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Raabs českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané v Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela klášteru ve Vyšším Brodě. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).
Městem protéká řeka Thaya – česky Dyje, která ho dělí na tři části. Ta nejstarší je uprostřed. Historické jádro je malé, ale velmi pěkné a malebné. Nad obcí se také tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl ostatně odvozen český název pro celé Rakousko!
V blízkosti města se také nachází dvě další zajímavé zříceniny hradů Eibenstein a Kollmitz.
48°50'56.285"N 15°29'37.543"E
http://www.mapy.cz/s/73dJ
www.raabs-thaya.gv.at.
http://dolnirakousy.cz
Restaurace - Strohmer Heinrich (Raabs an der Thaya)
vynikající domácí kuchyně v stylové restauraci přímo na malebném náměstí. Mluvíme taky česky!!!
Raabs an der Thaya - Strohmer Heinrich, Hauptplatz 4, info@cooking-foryou.at
Jemnice
Jemnice (německy Jamnitz)[2] je městem ležícím jihozápadně od okresního města Třebíče. Nadmořská výška obce je 470 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. První zmínky o Jemnici jsou již z roku 1227.[3] Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Jemnice má dvě vzácné památky na své dějiny: sochu, která je lidově označována jako „Kamenná panna“, a svatovítskou slavnost zvanou "Barchan". Je přirozené, že neznámý původ obou památek odedávna zajímal občany města a existují pověsti, které je vysvětlují. Původ „Kamenné panny" klade lidová až k samým základům města Jemnice, původ svatovítské slavnosti „Barchan“ do dob největšího rozkvětu bohatstvím a svobodami kdysi oplývajícího města.[10]
Rodilí občané pod pojmem „svatovítská slavnost Barchan“ dlouho rozuměli slavnost mající dvě části – církevní a světskou. Dopolední část (církevní) se skládala z procesí (pouť) ke kostelíku sv. Víta a slavné mše, odpolední část (světská) z běhu čtyř mládenců oblečených v krojích na který navazovala zábava a tanec. Pojmenování slavnosti je odvozeno od látky barchet, kterou obdrží vítěz běhu.
http://www.mesto-jemnice.cz/
Strmilov
Město Strmilov rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1418 obyvatel.
První písemná zmínka o městě je z roku 1255.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.S účinností od 10. října 2006 bylo 17. října 2006 původní rozhodnutí změněno a obci byl vrácen status města.
http://www.strmilovsko.cz/
Stráž nad Nežárkou
Na zámku žila Ema Destinová .
Památky a výzmamné stavby
Zámek
Původně gotický hrad postavený v 2.polovině 13. stol. pány ze Stráže. Roku 1570 vyhořel po zásahu bleskem. Po roce 1715 byl přestavěn na barokní zámek, jehož podoba se od té doby výrazně něměnila. Z původního hradu se dochovala okrouhlá věž z břitem obráceným k jihozápadu, jež stávala samostatně v čele původního hradu. Severně od věže stával hradní palác, za věží byl vnitřní dvůr dosud uzavřený na východní straně hradební zdí. Dnešní zámek je trojkřídlá jednopatrová budova. V barokním průčelí jsou zasazeny dva portály po obou stranách původní věže, jež tvoří osu západního průčelí. K severnímu křídlu vedlo barokní schodiště, které však bylo v 50. letech zbořeno. Novodobou historiia a aktuální dění naleznete na
www stránkách zámku ve Stráži nad Nežárkou.
Kostel sv. Petra a Pavla
Původně gotická stavba s novogotickou hlavní lodí. Prvně připomínán jako farní r.1361. První přestavba proběhla r. 1413, kdy byla pravděpodobně ke kostelu přistavena tzv. zámecká kaple sv. Michala. Z původní gotické stavby se dochoval presbytář pětiboce uzavřený s křížovou žebrovou klenbou a kaple sv. Michala rovněž klenutá žebrovou klenbou. Hlavní novogotická loď s plochým stropem byla postavena na počátku 20. stol.. Vnitřní výzdoba je novogotická a barokní. Hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavle od J. Herzoga z Plzně byl pořízen r. 1894, boční novogotické oltáře jsou z r. 1896. V hlavní lodi jsou umístěny dva barokní oltáře z 18.stol. a pozdně gotický reliéf Madony s Ježíškem z doby kolem r. 1500. V hlavní lodi rovněž najdeme pozdně gotickou kamennou kropenku ze 16.stol. a gotickou křtitelnici. V zámecké kapli je oltář sv. Michala na gotické menze. v kostele se nachází několik náhrobků. Nejcennější jsou pozdně gotické Petra ze Stráže z r. 1461 a figurální Jindřicha ze Stráže z červeného mramoru z r. 1466. Další náhrobní kameny pocházejí ze 16. a 17. stol.
Zvonice
Dnešní zvonice byla původně pravděpodobně ochrannou baštou předhradí strážského hradu. Dnešní podoba pochází z r. 1861. Při poslední opravě r. 1991 byla ve špici věže nalezena schránka s listinou z r. 1861, ukázkami dobového tisku a mince z tehdejší doby. Schránka byla doplněna o listinu a dokumenty z r. 1991 a opět uložena do vrcholu věže. Ve věži je zavěšen jeden zvon ze 17.stol.. Původně bylo ve zvonici zavěšeno zvonů více. Poprvé byly sňaty za první světové války a roztaveny pro válečné účely. Za první republiky byly pořízeny nové zvony, ale za druhé světové války byly opět zabaveny německými okupanty. Byl ponechán pouze historicky nejcenější zvon. Po druhé světové válce již nebyly nové zvony pořízeny.
Radnice
Dnešní budova byla postavena r. 1876 na místě staré radnice, která byla zničena při velkém požáru r. 1875, kdy kromě radnice vyhořela i velká část domů na severní straně náměstí. Vzhled radnice byl v 70.letech poškozen necitlivou opravou, kdy byla stará okna a vchodové dveře vyměněny za moderní. V budově sídlí Městský úřad.
http://www.straznadnezarkou.cz
Waidhofen an der Thaya
Waidhofen an der Thaya (česky Český Bejdov n. Bejdov nad Dyjí) je město v Rakousku, leží v severní části správní oblasti Waldviertel v Dolním Rakousku a je hlavním městem stejnojmenného správního okresu (okres Waidhofen an der Thaya.
Waidhofen an der Thaya je nejseverněji položené okresní město Rakouska.
Město bylo poprvé průkazně zmíněno roku 1171 a v roce 1230 mu byla udělena městská práva. Vzhledem ke své hraniční poloze museli obyvatelé města neustále odolávat českým vpádům. Situace se uklidnila teprve roku 1526, kdy nadvládu nad Čechami a Moravou získali Habsburkové. Na místě prvního zemského města setrval Waidhofen až do roku 1848. Díky drobné textilní řemeslné výrobě v okolí došlo na konci 17. století k hospodářskému rozmachu. Vedle Kremže se tak Waidhofen vyvinul na úroveň jednoho z nejdůležitějších výrobních center Waldviertelu.
V roce 1873 zde vypukl velký požár, jemuž padlo za oběť mnoho domů ve staré části města.
http://www.waidhofen-thaya.at
