Jindřichohradecká úzkokolejka

Putování z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice

(podrobnosti o zastávkách najdete na interaktivní mapě)

Zamknuli jste na nádraží auto a nasedli do našeho vláčku ? Vezměte si tedy na cestu našeho průvodce. Do odjezdu zbývá ještě pár chvil a tak se můžete dozvědět něco o Jindřichově Hradci. Okresní město, které je východiskem nejen obou úzkokolejek, je také hospodářským a správním centrem oblasti a může se pochlubit bohatou historií. První zmínka o městě dříve zvaném Nova Domus je již roku 1293. Původní hrad na soutoku Nežárky a Hamerského potoka postavený Vítkovcem Jindřichem se postupem času změnil na rozsáhlý zámek dnes přístupný veřejnosti. Městem také prochází 15 poledník, ke kterému je vztažen středoevropský čas. Poledník najdete v centru města u proboštského kostela. Zajímavostí je též jindřichohradecké muzeum se známými Krýzovými jesličkami.

Ale je čas vrátit se do vlaku, protože motorová lokomotiva v jeho čele právě zahoukala k odjezdu. Náš vlak se dává pomalu do pohybu a okolo depa opouští pomalu úzkorozchodné nádraží. Po levé straně se přibližují koleje normálně rozchodné trati z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy vybudované v roce 1887 jako součást tzv. českomoravské transverzální dráhy. Vlak rachotí na výhybkách a náš vlak vjíždí na společný úsek s normálně rozchodnou tratí. Tento úsek sám o sobě zaslouží svou pozornost. Proto, když poprosíte pana průvodčího, aby Vás pustil do svého oddílu, uvidíte dozadu ubíhat tři koleje. Ta jedna je společná pro obě tratě - normální i naši úzkou, ta prostřední je také naše a ta poslední pak patří k normálnímu rozchodu. Splítka prošla v roce 1985 náročnou rekonstrukcí, kdy byla zrušena původní čtvrtá kolej. Původní uspořádání kolejí můžete vidět v parčíku před nádražím v Jindřichově Hradci.

Náš vlak jede zhruba čtyřiceti kilometrovou rychlostí a opět rachotí na výhybce. To odbočuje vlevo trať do Obrataně, kam pojedeme později. Nám však zbývá ještě zhruba půl kilometru ve splítce, aby jsme se na odbočce Kanclov definitivně rozloučili s normálněrozchodnou tratí. Pokud budeme mít štěstí, tak nám na pozdrav zahouká některá elektrická lokomotiva poslušně čekající až náš vlak projede společný úsek. Vlak se mezitím vnořil do lesa a po pravé straně se objevila kamenná zeď. Ta sloužila za dávných časů rakousko-uherské monarchie k ochraně cestujících, aby nebyli zasaženi šrapnely z blízké c. k. střelnice.

Po přejezdu ocelového mostu přes Hamerský potok se blížíme k první zastávce na trati, kterou je Jindřiš. Ještě před zastávkou však v lese odbočují úzké koleje kamsi do kopce. Není to nic tajného - míří k jindřichohradecké textilce Jitka a.s. Vlak zastavil na zastávce Jindřiš a mnoho cestujících vystupuje. Nedaleko zastávky je totiž pískovna s koupáním. My však pokračujeme dál. Hned za zastávkou začínají staré koleje z roku 1930 a začne se ozývat pro naši úzkokolejku charakteristický klapot kol. Projíždíme pomalu okolo vesničky Jindřiš a za chatkami vjíždíme do krásného údolí Hamerského potoka zvaného jindřišské údolí. Na protější stráni nad údolím potoka se nachází zřícenina Vítkova Hrádku založeného v roce, kam se dá pohodlně dojít po červené turistické značce například z Blažejovského nádraží kam jsme právě přijeli.

Trať dále trochu stoupá a nám se po levé straně otvírá výhled na cenný raně gotický blažejovský kostel sv. Alžběty zmiňovaný již v roce 1359. Ale to již vlak houká na přejezdu před další zastávkou. V Malém Ratmírově většinou někdo nastupuje i vystupuje. Kousek od zastávky se nachází totiž využívaný kemp a hlavně Ratmírovský rybník, jehož břehy jsou obestavěny množstvím rekreačních chat. Ty ostatně vidíme při další jízdě vlevo. Vlak se znovu vnoří do lesního ticha a za chvíli vjede do další z několika malebných stanic na trati. Střížovice, hlásí průvodčí a my zatím můžeme obdivovat starý vodní jeřáb mezi kolejemi. Velká plocha na nádraží svědčí o tom, že se zde nakládá zboží. Jsou to hlavně potravinářské obaly z místního podniku Obal. Nejdříve lesem, pak mezi loukami a poli projíždí náš vlak a ukrajuje další kilometry své trasy. Po pravé straně se objeví státní silnice z Jindřichova Hradce do Dačic, kterou za chvíli po ocelovém mostě přejedeme a vjíždíme do stanice Kunžak - Lomy. Kunžak je malé městečko asi dva kilometry od nádraží a je východiskem do oblasti zvané Česká Kanada, kam míří i náš vlak. Náš vlak již odjíždí kolem vojenského cvičiště a zanedlouho vjíždí do lesa. Cestou do další zastávky máme trochu času na malý výlet do historie zdejšího kraje. Ten v období 2. světové války patřil do sudet a byl v německé říši. Všechny stanice tak měly německé názvy například Kunžak se jmenoval Königseck. Na sklonku války se nad zdejším krajem odehrála také letecká bitva. Více o ní najdete zde.

Skřípění brzd nás vrací do reality. Vlak zastavil někde uprostřed lesů. Ale je to jen zdání - na levé straně je sloup s cedulí Kaproun a jinak nic. Tedy krom několika výletníků, kteří zde vystupují a nastupují. Lesní pěšina k zastávce mizí kdesi mezi stromy a vlak se znovu rozjíždí do temnoty lesa. Za oknem se míhají kmeny staletých smrků a sem tam se objeví i nějaký ten hřib. Zdejší lesy jsou jich také plné a někdy ani strojvedoucí neodolá a na chviličku zastaví, aby ten nejhezčí mohl sebrat. Les náhle končí a objevuje se další stanička s poetickým jménem Senotín. I místo je to poetické - dodnes sem není zaveden elektrický proud. Okolo stanice je kratičká naučná stezka s přírodovědným obsahem. Na loukách okolo vidíme různě velké roztroušené balvany obrostlé jalovcem. Právě proto se zdejší kraj jmenuje Česká Kanada.

Mezitím co sledujeme okolí, motor lokomotivy skoro utichl, protože jsme se přehoupli přes nejvyšší bod trati - 673 metrů nad mořem. Jak by vám prozradil pan strojvedoucí, tomuto kopci se říká Na radosti proto, že topič parní lokomotivy musel až sem pořád jen topit a jistě měl radost z toho, že může nechat své ruce chvíli odpočinout. Vlak tiše projíždí vzrostlým lesem a pomalu vjíždí do staničky Hůrky s malým rybníkem proti nádraží. Také zde vystupuje mnoho turistů a výletníků. Většina míří přes blízkou vesnici Blato na hrad Landštejn vzdálený asi 8 km. Vlak se dává do pohybu a trať vytáčí malebné oblouky mezi poli. Po levé straně se náhle objevuje věž nedalekého Kláštera, ze kterého zbyl dnes jen barokní kostel Nejsvětější trojice z roku 1682. Po krátké jízdě lesem se náhle ocitáme mezi stany a chatami. To náš vlak projíždí přímo centrem kempu Osika skoro na břehu stejnojmenného rybníka. Děti se sbíhají z obou stran a mávají nám na cestu. Ale to již vlak duní po kamenném viaduktu s dalším vodním jeřábem a zastavuje v zastávce Albeř.

Za chvíli lokomotiva houkne a vlak se rozjede na poslední úsek své cesty do Nové Bystřice. Trať se vine mezi poli nad vesnicí Albeř, míjí starou textilku a my máme ještě chvilku než náš vlak zastaví. Pokud se budete toulat po zdejším kraji určitě narazíte v okolí na betonové bunkry z období před druhou světovou válkou, které tvoří linii původního československého pohraničního opevnění z let 1937 -1938. Říká se jim řopíky podle názvu organizace, která je stavěla - Ředitelství opevňovacích prací.

To už však skřípou brzdy a náš vlak zastavil na největším nádraží úzkokolejky v Nové Bystřici. Celkem 4 koleje a depo. To nám říká, že zde bylo dříve provozní centrum dráhy. Než lokomotiva přejede na opačný konec soupravy a uplyne čas do odjezdu, máme dost času podívat se do města. Město bylo postaveno na staré vídeňské silnici a první zmínky o něm jsou již z roku 1175. Na zrestaurovaném náměstí je sloup Nejsvětější Trojice z roku 1679, kousek dál je kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční zámek vzniklý přestavbou původního hradu bohužel přístupný není.

Pokud máme s sebou například kolo můžeme se vydat i do sousedního Rakouska přes zdejší hraniční přechod nebo se vrátit do některé ze stanic na trati. Pokud ne, můžeme si dát na náměstí dobrý oběd a po zmrzlině se vydat zpět na nádraží a nasednout do vláčku a nechat se ukolébat klapotem jeho kol až do sladkého snění...

Putování z Jindřichova Hradce do Obrataně

více na www.jhmd.cz

Tratě

Rozchod našich tratí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a z Jindřichova Hradce do Obrataně je 760 mm. Trať do Nové Bystřice je dlouhá 33 km, největší stoupání je 17 ‰. Nejvyšší bod tratě leží ve výšce 673 m n.m.

Trať do Obrataně je dlouhá 46 km, největší stoupání je 26 ‰.
Nejvyšší bod tratě leží ve výšce 670 m n.m.

www.jhmd.cz