Vrch Kamenec u Číměře

Výrazný skalní útvar je součástí vrcholového hřbetu Kamence, ležícího necelé dva kilometry východně od obce Číměř (směrem na Dobrou Vodu). Jedná se o izolovaný skalní srub s výškou přes 643 metrů. Základem je středně zrnitý granit tzv. "číměřského typu", který obsahuje proměnlivé množství živcových vrostlic. Přístup na vrcholovou plošinu (14 x 11 metrů) je možný pouze od jihu. Při archeologickém průzkumu v roce 1996 zde bylo nalezeno 36 úlomků keramiky z 15. století a podle odborníků zde zřejmě v té době stávala dřevěná stavba. Poblíž se nachází číměřský lom.

Na dávný sakrální prostor na vrcholu Kamence upozornil už Martin Stejskal ve své knize Labyrintem tajemna (nakl. Paseka, Praha 1990). Také další badatelé zde následně zkoumali kultovní balvany s prohlubněmi, kamenné stély, řady i kamenné valy a nasucho kladené zídky. Na samotném vrcholu Kamence se nachází mohutný balvan se třemi miskami. Dalším zajímavým útvarem je nedaleká skalní skupina, kterou překrývá mohutná kamenná deska se třemi prohlubněmi. Kamenné řady nalezneme v blízkosti silnice do Dobré Vody. Skalní mísy jsou také součástí skalnatého valu na východní straně Koštěnického potoka.

Z našeho průzkumu vyplynulo, že zde v dávných dobách mohl být vrcholový prostor rozčleněn na ženský a mužský nemeton (posvátný okrsek). Oba nemetony měly zřejmě jak zasvěcovací, tak i věšteckou funkci. K získávání informací sloužil také vrcholový skalní útvar.

V blízkosti lesní cesty se na úbočí kopce nachází rozsáhlá kamenná ohrada, v jejíž horní části stojí výrazný vyšší aktilit (stojící kámen s vlastním vyzařováním), který mohl ovlivňovat funkci celé sestavy. Kontakt lidského čela s plochou kamene rozšiřoval vědomí a vyvolával obrazové vjemy. Nelze vyloučit, že kamenná sestava sloužila také k výuce jedinců pracujících s energií prostoru.

Na vrcholové plošině Kamence stával ve středověku dřevěný objekt. Je možné, že se jednalo o hrádek zvaný Beistein, jehož existenci však historické prameny neuvádějí. Již roku 1892 poukázal na existenci opevněné lokality na Beisteinu archeolog Jindřich Richlý, který zde nalezl středověkou keramiku, železné hřeby a kusy omítky. Zmiňuje se také o hrubě tesaných skalních schodech, které však již nejsou v současnosti patrné. Další výzkum spojený s povrchovým sběrem provedl v roce 1996 Jiří Fröhlich, který zde objevil soubor několika desítek zlomků nádob a kousky mazanice, umožňující rámcové datování osídlení Beisteinu do 15. století. Nálezy podpořily původní názor badatele Richlého, který na vrcholu skály předpokládal existenci dřevěné, jílem vymazané stavby. Pravděpodobně se jednalo o hrádek či strážní věž sloužící k ochraně a kontrole zemské stezky vedoucí z Rakouska na Jindřichův Hradec. Založení strážního a ochranného bodu na Beisteinu si mohlo vyžádat také nebezpečí ze strany lapků (mezi nimiž byl i Jan Žižka), kteří v této oblasti působili počátkem 15. století a ve službách Bítovských z Lichtenburka škodili na rožmberském zboží. Popravčí kniha pánů z Rožmberka obsahuje zápis z roku 1409, hovořící o úkrytu zmíněné lapkovské skupiny ve vsi Sedlo, vzdálené od Beisteinu necelých pět kilometrů.

Podle pověstí zdejší prohlubně vytlačil do kamenů odpočívající ďábel. Také prohlubně na spodní straně skalního útvaru vytlačil čert svou hlavou v době, kdy se zde ukrýval před nepohodou. Podle pozdějších názorů měly zdejší kamenné misky kultovní význam.

GPS: 49°3'33.348"N, 15°5'34.89"E

http://www.krajinabezhranic.cz/