Myšlenka na zřízení fotografického centra, domu či muzea fotografie v naší zemi náleží k prastarým idejím, neboť jejich program a prospěšnost je zcela evidentní. Pokusy o zřízení muzea fotografie se objevily dokonce již v 19. století. V institucích a na velkých výstavách se fotografie dlouho pojímala jako součást polygrafických živností a amatérské fotografování se chápalo jako sport. Definitivní obrat v nazírání na význam a roli fotografie přinesla výstava "Sto let české fotografie" v roce 1939, která ji vnímala skutečně v širokém kontextu – od uplatnění ve vědě po umělecký obor, od živnosti po prostředek komunikace. Po roce 1948 došlo ke zničení mnoha fotografických archivů a dokladů a fotografie v muzeích, archivech a památkových objektech bývala mnohde na okraji zájmu. V roce 1962 byla založena první celostátní sbírka umělecké fotografie v Moravské galerii. Novodobým otcem myšlenky muzea fotografie – tehdy s představou "Národního fotografického muzea" – byl Erich Einhorn s Rudolfem Skopcem v roce 1960. Až k návrhu architektonického řešení dostoupil projekt "Muzea fotografie a kinematografie" v Táboře v první polovině 90. let a obdobný projekt Anny Fárové v Praze Vinohradech. Již ke konci 80. let začala vznikat centra fotografie, jejichž význam přesáhl jejich region (Pražský dům fotografie, Galerie 4 v Chebu). V nadšení devadesátých let vznikla četná sdružení podporující zájem o fotografii (České foto, České centrum fotografie a další).
Podnět k založení muzea fotografie v Jindřichově Hradci byl dán občanským sdružením Muzeum fotografie, zaregistrovaným 1. února 1999. Do sdružení, vzniklého z iniciativy členů Správní rady Asociace fotografů, cíleně vstoupily další prestižní subjekty spjaté s fotografií: Komora fotografických živností a katedra fotografie FAMU, které měly ve sdružení své zástupce. Právě na sympoziu Komory v Jindřichově Hradci došlo k prvním jednáním se starostou města ohledně využití objektu jezuitské koleje pro účely muzea. Posléze vznikla obecně prospěšná společnost Národní muzeum fotografie, jejímiž zakladateli jsou Město Jindřichův Hradec a občanské sdružení Muzeum fotografie. Oficiální zahájení činnosti muzea fotografie v Jindřichově Hradci se uskutečnilo 21. června 2002 za účasti mnoha významných osobností. Bylo přečteno i pozdravné poselství muzeu od prezidenta Václava Havla.
Díky pochopení rady města a zastupitelstva se objekt někdejší jezuitské koleje začal velkoryse rekonstruovat pro účely muzea. Dne 23. března 2004 proběhlo otevření první rekonstruované části. V říjnu 2006 bylo zpřístupněno celé přízemí a v červnu 2007 byla pak ukončena stavební rekonstrukce nádvoří. Následovat bude stavební obnova obou pater objektu.
Národní muzeum fotografie vzniklo z potřeby vytvořit v České republice fotografickou instituci, která zde dosud chyběla. Muzeum však musí být živé, musí umět reagovat na potřeby počítačové doby ovládané internetem, musí být institucí moderní, která si svými aktivitami získá pozornost jak laické, tak i odborné veřejnosti. Umělecký a technický vývoj v oblasti obrazových médií je velmi rychlý a náročný návštěvník se ve výstavní síni již nespokojí s dvourozměrným statickým fotografickým obrazem, ale měl by vnímat vzájemné prolínání "technických obrazů“. Moderní prezentace by měla být interaktivní v tom smyslu, aby návštěvník nebyl jen pasivním divákem, ale aby sám mohl uplatnit své zájmy a role. Jednoduchým příkladem je vlastní fotografování v historickém ateliéru s rekvizitami na straně jedné, na straně druhé dotykové zábavně edukativní panely. Aktivity muzea by měly budit zaslouženou pozornost a respekt a měly by být základem spolupráce s partnery doma i v zahraničí. Tato spolupráce by měla vést ke zvýšení prestiže fotografie v českých zemích a k systematičtější péči o toto stále poněkud opomíjené kulturní dědictví.
Pavel Scheufler