Městská radnice Radnice byla postavena v renesančním slohu roku 1559 v horní části Palackého náměstí, měla podobu jednopatrové nárožní budovy se dvěma křídly a třemi renesančními štíty, její součástí byla hranolová věž. Po požárech v 17. a 18. století byla radnice obnovena stavitelem Francescem Camellim z Kunžaku a zvýšena o jedno patro. Dnešní podoba pochází z roku 1850, sgrafitová výzdoba fasády byla obnovena po roce 1945 a celá fasáda v roce 1991. Od roku 2003 je radnice opět sídlem části městského úřadu.
Františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského Klášter nechal v letech 1660 – 1664 postavit bohatý soukeník, dačický měšťan a primátor Matěj Jiří Kapeta. Jde o raně barokní stavbu, ke které byl v letech 1672 – 1677 přistavěn jednolodní klášterní kostel sv. Antonína Paduánského s trojbokým kněžištěm. Hlavní oltář zahrnuje obraz patrona kostela sv. Antonína Paduánského a daroval ho roku 1689 nový majitel Dačic hrabě František Antonín Berka z Dubé. Malířská a sochařská výzdoba dále pochází z první poloviny 18. století a je připisována domácím umělcům, především Matouši Strachovskému a Matouši Kölbelovi, svůj podíl zde má i malíř Jan Josef Altmann. Varhany z roku 1720 jsou dílem dačického varhanáře Václava Pantočeka. V roce 1991 byl klášter vrácen podle restitučního zákona řádu františkánů, dnes je osídlen řádem bosých karmelitek a je veřejnosti nepřístupný.
Starý zámek Tento renesanční palác nechal postavit v letech 1572 – 1579 Albrecht Krajíř z Krajku jako své nové sídlo. Jde o dvoupatrovou budovu obdélníkového půdorysu zakončenou po jejím obvodu vysokou atikou a cimbuřím. Vzhled budovy se bez vnějších změn dochoval do dnešní doby. Fasáda je pokryta sgrafitovým kvádrováním a naposledy byla restaurována v roce 1992. Nad hlavním vstupním portálem jsou umístěny erby Albrechta Krajíře z Krajku a jeho manželky Magdaleny z Vřesovic. Dnes je Starý zámek sídlem části městského úřadu.
Kostel sv. Vavřince s renesanční věží Barokní kostel sv. Vavřince byl postaven v letech 1775 – 1788 na náklady dačického děkana Jana Neulingera a majitele panství Johanna Friedricha Osteina. Kostel byl postaven na místě, kde od roku 1183 stával kostel románský, který byl v 15. století goticky přestavěn. Tento gotický kostel byl však poškozen požáry a nacházel se v havarijním stavu, proto musel ustoupil stavbě nového kostela. Jde o jednolodní prostor na půdorysu latinského kříže, postavený podle plánů dačického stavitele Michaela Kirchmayera. Uvnitř kostela jsou významné freskové malby hlavního oltáře sv. Vavřince a bočních oltářů sv. Marie a Valburgy od moravského malíře Josefa Winterhaltera z roku 1787. Za zmínku stojí rovněž pozdně gotická cínová křtitelnice z doby kolem roku 1500. Ke kostelu byla v letech 1586 – 1592 přistavěna italským stavitelem Franceskem Garofem de Bissone renesanční sedmipatrová věž vysoká 48 m. Věž je zakončena ochozem s renesančními toskánskými sloupy a zábradlím s kuželkovou balustrádou. Otevírací dobu věže najdete zde.
červenec a srpen
út-pá 11-13,14-17 so 10-12,13-17 ne 13-17 noční - so 21:30-22:30 |
Dačice jsou jedním z nejstarších měst ležících v půvabné krajině Českomoravské vrchoviny. První písemná zpráva pochází z roku 1183 a dokládá existenci osady vzniklé na křižovatce obchodních cest, které spojovaly Znojemsko s jižními Čechami a Jihlavsko s Rakouskem.
O necelých 200 let později, v roce 1377, obdržely Dačice měst-ská privilegia, ale nejvýznamnějšího rozmachu dosáhlo město v době, kdy se jeho majiteli stali Krajířové z Krajku. Z Dačic udělali své sídelní město a to přineslo prudký rozkvět nejen ře-mesel, ale vzkvétaly i další oblasti.
Vznikaly nejrůznější cechy, Dačice byly obdařeny právem konat trhy, mílovým právem, právem vařit pivo i právem soudním. Dačičtí měšťané si začali budovat výstavné domy. V 16. století pozvali Krajířové italské stavitele, kteří se zde usadili a svým dílem proměnili goticky strohé město v město renesanční. Domy dostaly renesanční štíty, vznikla nová radnice, oba zámky, věž kostela sv. Vavřince, vyrostla nová městská čtvrť kolem zámku.
Další stavitelsky významnou epochou Dačic bylo baroko. Koncem 17. století však přišly velké pohromy. Nejprve zachvátil město mor a později požár, který způsobil zkázu renesanční a barokní podoby města. K nejvýznamnějším dochovaným barokním památ-kám patří areál františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduánského, sousoší Panny Marie před novým zámkem a kostel sv. Vavřince, který s přilehlou rene-sanční věží tvoří dominantu města.
Rok 1843 přinesl městu světové prvenství. Ne každý ví, že dnes tak běžná věc, jakou je kostkový cukr, se zrodila v jednom z domů na Palackého náměstí v Dačicích. O tom, jak první kost-ka cukru spatřila světlo světa vypovídá stálá expozice v Měst-ském muzeu a galerii.
Průkopníkem byly Dačice i na poli vzdělanosti a spolkového života. V 19. století došlo
k velkým změnám ve státní správě tehdejšího Rakousko-Uherska. Dačice se staly sídlem okresních úřadů a okresním městem zůstaly s přestávkou v období druhé světové války až do roku 1960.
Popis jednotlivých památek včetně fotografií je k dispozici v sekci Turistický servis.
Historie města v datech