Ratmírovský rybník patří mezi nejstarší umělé vodní nádrže na Jindřichohradecku, kde již od 14.století tvořily rybníky významnou složku panského hospodářství. V jeho okolí se nalézá řada vesnic, zakládaných od 13. století pány z Hradce a jejich dvořany.
V roce 1255 se někteří z nich objevují mezi svědky potvrzujícími velké darovací privilegium Vítka z Hradce pro Jindřichohradeckou komendu řádu Německých rytířů. Jejich jména se uchovala v místních názvech několika zdejších obcí, jako v případě Malého Ratmírova, Mutyněvsi, Ctiboře (Tieberschlag, dnes Lomy), Blažejova, Jindřiše či Člunku (Hosterschlag). Některé z těchto osad byly v průběhu 13.-15. století součástí tzv. „křížovničího údělu“, jehož poddaní byli povinni odvádět platy k užitku řádu a jehož centrem byl podle nedoložené tradice Vítkův hrádek nad údolím Hamerského potoka.
V písemných pramenech je Ratmírovský rybník výslovně uveden poprvé k roku 1501. Spolu s rybníky Mutyněvským, Hejtmanem, Komorníkem, Krvavým a Vajgarem byl po svém zdokonalení (zvýšení hráze) kolem poloviny 16. století zapojen do důmyslné rybniční soustavy, zbudované hejtmanem hradeckého panství Jakubem Šťastným (Pušperským) z Pleší (+1562), jehož dílo v oboru rybníkářství je srovnatelné se slavnými rožmberskými odborníky Štěpánkem Netolickým a Jakubem Krčínem z Jelčan. Soustava v této podobě přetrvává a je využíván až dodnes